Kapitola 14

Kapitola 14

 

Caleb zbledl a jeho velké hnědé oči se rozšířily. Jeho rty se lehce zachvěly a John pocítil divoké nutkání ho políbit, aby aspoň nějak zmírnil svá slova.

Ne. Caleb na něm závisel. Nesměl toho využít.

Calebova ústa se zkroutila v úšklebku.

"Jistě, pokud nechci být zavřený, musím poslouchat. Perfektní vládní logika."

"Sakra, Calebe, poslouchej mě!"

John udělal krok vpřed, sotva schopen zabránit tomu, aby popadl druhého muže za ramena a mírně jím zatřásl.

"Neměl bys být schopen dostat se přes bariéru. Nejsem si jistý, jak jsi to udělal."

"Prostě jsem vyšel ven," řekl Caleb, ale pocítil mírnou nejistotu.

"Právě, prostě jsi vyšel. Přemýšlel jsi o tom aspoň chvilku? Jsem nejlepší exorcista na jihovýchodě a ty a Gray jste právě vyšli přes zatraceně dobrou duchovní bariéru. Říkáš mi, že nástroje, na které se spoléhám - a každý další exorcista venku - jsou pro tebe bezcenné? A překvapuje tě, že by lidé mohli reagovat špatně?"

"Ach. A proč ne ty?"

"Proč ne já, co?"

"Proč na mě nereaguješ jinak?" Caleb mu nabídl stín úsměvu. "Myslím, mám v hlavě velkého strašidelného drákulu. Neměl bys mě spoutat, požádat o posily, nebo utíkat o život?"

"No, jo. Všichni říkají, že nemám pud sebezáchovy," John si unaveně povzdechl a prohrábl rukou vlasy, "a taky ti věřím."

Caleb na něj zíral, jako by se zbláznil.

"Proč?"

Byla to otázka za milion dolarů a John nemohl přijít s odpovědí, která by uspokojila jeho samého, natož někoho jiného. Byl to jen jeho instinkt, což byl hodně chabý důvod.

"Protože jsi mi nedal důvod, proč bych neměl," řekl nakonec.

Caleb si odfrkl.

"Jsi hrozný federální agent," zavrtěl hlavou, ale na rtech se mu usadil mírný úsměv, který tam předtím nebyl.

Situace byla… no, ne pod kontrolou, ale prozatím stabilní.

"Říkal jsi něco o NHE?"

Úsměv zmizel.

"To jo. Běžel jsem a já - my - jsme to cítili. Byl to stejný démon, kterého Gray cítil v tom opuštěném domě. Možná... nevím, ale mohl by to být Benův vrah. Gray říká, že na Benově… na jeho těle byla ještě nějaká jeho vůně."

"Rozhodl jsi, se, že Gray Bena nezabil?"

John o tom nikdy nepochyboval, vzhledem ke všem důkazům poukazujícím na rané stadium lycanthropa, ale byl zvědavý, proč Caleb změnil svůj názor.

Caleb si založil ruce na hrudi.

"Ukradl Benovo tělo z márnice, ano. Zničil šanci, když jsme se já a Melanie pokoušeli zjistit pravdu, ano. Z mého života se stalo peklo, ano. Zabil Bena... ne. Nejsem si jistý, jak to říct, aniž by to znělo bláznivě - nebo šíleně - ale Gray je příliš upřímný. Ne z nějakého morálního smyslu, ale proto, že nevidí smysl ve lži. Nemá žádný smysl pro takt, ani netuší, že by měl některé věci říkat mírněji," Caleb bezmocně pokrčil rameny.

"Kdyby to udělal, řekl by to předem a byl by zmatený z toho, proč jsem se naštval."

John se opřel o bar, který rozděloval kuchyň a obývací pokoj. Znělo to jako Caleb. Buď to na oba drákula hrál, nebo Caleb konečně pochopil. Byl ochoten na něj vsadit.

"Skvěle. Takže jste se pokusili najít toho NHE?“

"To jo. Nebylo to však k ničemu," zamračil se Caleb, jako by v reakci na něco, co John nemohl slyšet, "bylo tam příliš mnoho dalších vůní. Sledovali jsme ji směrem k přehradě, ale ztratili jsme ji po čtyřech nebo pěti blocích."

"Sakra."

Vypadalo to, že otázka, zda hrozba, kterou Gray sleduje, je nebezpečná, byla zodpovězena. Lycanthrop nejspíš nezůstane jen u jedné oběti.

"Mám pro vás dva návrh."

Na Calebově jemné tváři se objevilo podezření.

"Ach, jsem si jistý, že si ho zamiluju."

"Nebude to tak zlé. Nemusíš už svou duši upisovat ďáblu. Jen se musíš učit."

"Legrační. Tohle vás učí nebo je to tvůj přirozený talent? “

"Talent. Jeden z mnoha," John na Caleba mrkl a potěšilo ho, když viděl, jak se jeho tváře mírně začervenaly.

"Ty i Gray chcete najít toho NHE, i když z různých důvodů. Já taky."

Caleb podrážděně hodil vlasy přes rameno.

"Co navrhuješ?"

"Místo toho, abychom se soustředili na to, jak se zbavit Graye, najdeme společně to NHE, než to znovu zabije."

Calebovy oči se rozšířily.

"Navrhuješ, abychom my tři spolupracovali?"

"No, Gray očividně nemá v úmyslu ublížit nevinným a nejspíš ani tobě nebo mně. A pokud se chceš dostat ven, je to jeden z těch rychlejších a příjemnějších způsobů," pokrčil rameny John a natáhl směrem ke Calebovy ruku.

Ten se na něj podezíravě zadíval, než si povzdechl, potřásl hlavou a Johnovu ruku sevřel.

Pevný stisk mu na moment rychleji rozbušil srdce.

"Dohodnuto."

* * *

Caleb se probudil, když ucítil, jak s ním někdo jemně třese.

"Hej, Calebe. Vstávej."

S povzdechem se posadil a zjistil, že Starkweather sedí na okraji postele. Jediné osvětlení vycházelo z hodinového rádia na nočním stolku a tlumeného světla z haly, které proudilo otevřenými dveřmi.

I s nedostatkem světla dokázal rozeznat každý detail, Starkweatherovu tvář, a navíc fakt, že měl na sobě oblek a kravatu namísto trička a kalhot, které nosil před spaním.

Skvěle. Další změna, kterou u něj viděl. Jindy by mu to připadalo děsně cool, ale teď v tom cítil něco zlověstného.

"Noc je nejlepší pro lov. Smrtelníci jsou zalezlí doma a o nic se nestarají. Je menší šance, že nás někdo bude rušit."

"To mi moc nepomáhá," zamumlal.

Starkweather rozsvítil světlo na nočním stolku a mžoural na náhlou záři.

"Co?"

"Hm, nic. Co se děje? Je-" zkontroloval hodiny "-zatraceně, dvě ráno? Je to nějaká nová technika výslechu? Protože pokud ano, tak mě to naštve. A neřeknu nic bez minimálně litru kafe."

"Žádný výslech. Nechal jsem biče a řetězy ve své ložnici."

Starkweather se ušklíbl, jeho pohled sklouzl po Calebově nahé hrudi, přes bradavky, jemné chloupky až po ploché bříško.

Už je to dlouho, co se na něj někdo takto podíval. Jako by chtěl odhodit přikrývku a vrhnout se na Caleba. Okousal by hrubě jeho bradavky nebo je naopak jen jemně olízl a poškádlil jazykem? Přitiskl by Caleba k posteli, zatímco by jeho dlaň přejela po jeho hrudi a bříšku, dokud by se jeho prsty nedostaly až ke Calebově dírce?

Ne. Nesmí fantazírovat o sexy agentovi, zvláště když tam sedí. Caleb povytáhl přikrývku výš a doufal, že jeho rostoucí erekce neudělá z deky stan.

"Jsi oblečený strašně formálně, ne? Nebo normálně nosíš kravatu do postele?“

"To záleží na tom, co s ní udělám, až ji sundám."

To má za to, že tolik fantazíruje. Caleb raději přesunul svůj pohled jinam než na agentovu tvář, aby se uklidnil.

"Právě přišel hovor od okresního šéfa Kaniyary. Mého šéfa."

To nebylo dobré, takhle v noci.

"Co se stalo?"

"Došlo k vraždě. Nějací oslavenci našli tělo v malé uličce na East Bay Street. Zabiják byl lycanthrop. Mohl to být ten, který zabil tvého bratra."

Caleb, i přes teplo pokrývek, najednou pocítil chlad. Neviděl Benovo tělo v márnici. Melanie ano a podala mu nějaké informace, ale žádné podrobnosti. Věděl, že to bylo špatné, ale opravdu nevěděl, jak moc špatné. Gray se v něm pohnul, tygr zaškubal ocasem.

"Budeme konečně lovit toho démona?"

"Ty, žádáš mě a Graye, abychom s tebou šli na místo činu, že?"

"Co můžu říci? Nejsem moc náročný, co se rande týče."

Starkweather vstal.

"Než přijdeš dolů, uvařím ti kávu. Tak ať ti to netrvá moc dlouho."